|
| |
|
| |
|
|
Vztah mezi plochou a počtem druhů ptáků: variabilita mezi prostředími mírného pásu
Gaigr, Matěj ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Hanzelka, Jan (oponent)
Vztah mezi plochou a počtem druhů organismů je jedním nejstarších a nejstudovanějších principů v přírodě, často je označován jeden ze zákonů v gům slouží především k modelování předpokládaného počtu druhů na určitém území. SAR totiž říká, že čím větší je měřená oblast, tím více druhů se na ní bude vyskytovat. Zároveň locha není jediným faktorem ovlivňujícím diverzitu druhů - často studovaným faktorem ovlivňujícím je také heterogenita habitatů. Počet druhů na území bývá positivně ovlivňován Velký vliv na to mají faktory, které s positivně korelují Mezi tyto faktory se řadí druhová diverzita vegetace, míra energetické produktivity, počet mikrohabitatů, vliv disturbancí nebo množství rozdílných zdrojů potravy. Jednotlivé biotopy mírného pásu se liší relativním přínosem jejím dopadu na pozorovaný počet druhů Na druhovou početnost nemá vliv pouze heterogenita habitatů, ale i další faktory, například nadmořská výška, klima nebo latituda. Nejvíce ovlivněným Hlavním vlivem zapříčiňujícím vysokou heterogenitu v lesích je vertikální Ostatní biotopy mírného pásu jsou spíše horizontálně diverzifikované nich takové množství druhů jako v lesích á velké využití i v ochranářské biologii při plánování chráněných území. Chráněná území by měla být aná tak, aby v nich bylo obsaženo co ne více různých typů habitatů, které se...
|
|
| |
|
|
Ovocný strom jako biotop (součást ekologické niky)
Krejčí, Martina
Bakalářská práce popisuje ovocné stromy a organismy, které toto prostředí obývají. Zabývá se především biotickými složkami prostředí, například predátory nebo dostupností potravy. Popisuje význam biologické ochrany a uvádí zástupce, kteří se na ochraně podílí. Hodnotí, jakou roli hraje věk ovocných stromů v ekologické nice. Zaměřuje se také na biotopové a sadovnické hodnocení sadu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ochranářská významnost ptáků podél sukcesního gradientu v opuštěných vojenských prostorech
Bystřický, Václav ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Početnost ptačích druhů se v otevřených biotopech napříč celou Českou republikou během posledních dekád výrazně snížila z důvodu řady negativních faktorů, jako je například urbanizace a pokračující intenzifikace a mechanizace zemědělství. Řada (nejen ochranářsky významných) druhů ptáků tak začala být z důvodu zhoršené kvality těchto biotopů nucena vyhledávat nezasažené krajinné fragmenty, kterými jsou například opuštěné vojenské výcvikové prostory. Atraktivita těchto prostorů spočívá především v nedotčenosti území, která byla před těmito negativními faktory ochráněna. Vlivem činnosti armády se na těchto územích zachovala heterogenní krajina, charakteristická pestrou mozaikou biotopů v různé fázi vegetační sukcese - od holé půdy, přes traviny, řídké křoviny, husté křoviny až po stromové porosty. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zachytit společenstva ptáků v jednotlivých biotopech podél sukcesního gradientu, k čemuž posloužil terénní průzkum 42 opuštěných vojenských výcvikových prostorů, jejichž význam pro ochranu avifauny zůstává doposud stále neprozkoumaný. Výsledky mé práce poukazují na skutečnost, že nejvíce ubývajících a ohrožených druhů ptáků vyhledávalo raně sukcesní typy biotopů (tj. holou půdu, traviny), zatímco sukcesně starší typy biotopů (tj. husté křoviny, stromové porosty)...
|
|
|
Synthesis of digital landscape surface data
Šebesta, Michal ; Kahoun, Martin (vedoucí práce) ; Křivánek, Jaroslav (oponent)
Procerurální modelování využívající reálných dat často naráží na nedostatek, kdy je potřeba jemnějších reálných dat, než jsou aktuálně k dispozici. Představujeme metodu, která hrubá data zjemní na lepší rozlišení, k čemuž používá pomocných zdrojů již v cílovém rozlišení. Tato data použijeme na konstrukci statistických modelů predikující jemnější rozlišení vstupních dat. Konkrétně konstruujeme modely vážené lokální lineární regrese, přičemž využíváme TSVD. Naše metoda je snadno modifikovatelná. Díky tomu ji lze prakticky využít například při vývoji simulátorů či jiných aplikací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
host ::
RSS.